Poslední dobou často slýchávám o hnojení rostlin v akváriu. Nikdy jsem to ovšem nezkoušel. Dokonce jsem si myslel, že je to nějaká novinka, ale není to pravda. Hnojení akvarijních rostlin uvádí literatura už z roku 1967.

Cílem toho článku bude seznámit vás se základními druhy živin, které rostliny potřebují. Přesné postupy hnojení včetně dávkování zde řešeny nebudou.

Asi se vám už někdy stalo, že rostlinky pořádně nerostly, nebyly tak hezké a prostě se jim nedařilo. Mě se to stalo už vícekrát a vždycky jsem tomu prostě nechal čas. Tento problém se dá ale řešit právě hnojením.

Nejjednodušším přístupem je koupit ve zverimexu tekuté hnojivo a to podle návodu v daném poměru nalít do akvária. Toto hnojivo obsahuje různé látky a má prostě od každého něco. Není ale ten nejlepší přístup. Takové hnojení nám totiž sice může fungovat ale také nemusí, nebo může přestat fungovat až po nějaké době, kdy se v akváriu změní podmínky. Nejlepší je analyzovat co v akváriu chybí a tím přihnojit. Čím vším se ale v akváriu hnojí? Pojďme se na to podívat.

NO3 - dusičnany - Dusičnany byly už zmíněny v minulém článku. Víme tedy, že pokud je v akváriu vše v pořádku, tak se dusitany vzniklé právě z výkalů ryb rozkládají na dusičnany. Většinou se v akváriu tvoří zcela přirozeně. Problém může nastat v akváriu s nedostatkem ryb. Při nedostatku dusičnanů rostou rostliny pomalu, listy žloutnou a často upadené plavou po hladině.

PO3 - fosforečnany - Fosforečnanů se do akvária už přirozenou cestou dotane o něco míň. Čast z nich se například do akvaria dostane díky zbytků potravy (to ale neznamená, že když rybkám naložíme hodně a potrava pak plave po hladině, že je to v pořádku). Nedostatek fosforečnanů se projevuje podobně jako nedostatek dusičnanů. Naštěstí jak dusičnany, tak fosforečnany se dají měřit pomocí testu zakoupeného v akvaristických potřebách. Některé zdroje ale vůbec nedoporučují fosforečnany přihnojovat. Rostliny jich spotřebují velmi malé množství a ve většině akvárií jich nedostatek není. V případě nadbytku se nám mohou začít v akváriu množit řasy.

K - draslík -Draslík se do akvária přirozenou cestou nedostává téměř vůbec (malé množství se dostane při výměně vody, ale většinou je to mizivé množství). Jeho nedostatek se projevuje dírkami ve starších listech. Tyto dírky se zvětšují a bývají ohraničeny žlutou až hnědou barvou. Na draslík se žádný meřící test neprodává. Jelikož se ale do vody přirozeně nedostává, dá se jeho dávkování odhadnout podle množství porostu.

Mg - hořčík - Dostáva se do akvária při výměně vody, ovšem pouze v případě, že nám z kohoutku teče spíše tvrdší voda. Problém s nedostatkem draslíku je tedy v akváriích s měkkou vodou. Nedostatek se projevuje blednutím všech listlů v akváriu. S přehnojením si nemusíme dělat velké starosti, nebývá to problém. Všechny výše zmíněné živiny by se v akváriu měly vyskytovat v poměrně velkém množství. Na druhé straně jsou živiny, kterým se říká stopové. I ty rostliny vyžadují, ale ve velmi malém množství. Jedná se o železo, mangan, bór, zinek a molybden. Tyto živiny se do akvária přirozenou cestou nedostávají, takže se opět přihnojuje. Jejich nedostatek se projevuje blednutím listů, ovšem ne všech listů, ale pouze nových.

Má tedy smysl přihnojovat? V případě, že se našim rostlinkám nedaří, je to nejjednodušší cesta. Často mají akvaristi také problém z řasami. Pokud se bude dařit rostlinkám, řasy nemají šanci. Na druhou stranu ale hnojení stojí peníze a nakonec i čas. Akvaristovi chvíli trvá než příjde na to, jaké hnojivo potřebuje. Tento "ztracený" čas je ale vetšinou nenahraditelný koníček.

Můj děda se snaží v akváriu vždy udržet přirozené a vyvážené prostředí. Nikdy nepoužíval hnojiva a dokonce ani filtry. Já se hnojit zatím taky nechystám, i když jsou chvíle, kdy vidím, že v akváriu něco chybí. Většinou to spraví čas. Co mám akvárium tak mě v něm rostlinky rostly a množily se většinou naprosto bez problému.

A co vy hnojíte?

Příště se k hnojení ještě vrátíme. A to v článku o přidávání jílu do akvarijního dna.