I když je v akvárium zdánlivě vše v pořádku, rostliny pěkně rostou a rybám se dobře daří, musíme být ve střehu. V nádrži jsou totiž vždy přítomné dusíkaté látky, pocházející z rybích výkalů, moči a nahromaděných zbytků tkáně.

Nedejme se mýlit průzračností vody, snad s lehkým nádechem jantaru. Například oslnivý perleťový lesk šupin některých ryb není důsledkem optimálních poměrů, ale je způsoben přítomností nadměrného množství dusíkatých látek ve vodě. Z organického odpadu vznikají rozkladem bílkovin sloučeniny, jejichž konečným produktem je čpavek. Působením bakterií je čpavek oxidací odbouráván na dusitany a ty jsou dále rozkládány na relativně neškodné dusičnany. Při porušení biologické rovnováhy může ale dojít k úhynu určitých bakterií, což způsobí, že se dusitany už nebudou dále rozkládat na dusičnany. No a dusitany bezprostředně ohrožují život ryb. Značně blokují činnost červeného krevního barviva, které roznáší kyslík po těle a ryby se tedy začínají dusit. Problém dusitanů je, že na ryby působí i v poměrně malém množství. Rybam se postupně huře žije.

Jak to ale poznáme? Prvnímy příznaky je malátnost ryb, často ztráty vybarvení, nekoordinované pohyby a šokové reakce. Nasledovat může i vodnatelnost. Ryby také reagují mnohem citlivěji na světelný šok. Mnoha problémům se vyhneme pravidelnou údržbou akvária spojenou s částečnou výměnou staré vody za čerstvou. Ze dna odstraňujeme výkaly, které sice mají pro akvárium pozitivní přínos, ale nesmí jich být moc.